Jak se žije...
9. 8 2009 Letem letním světem
__________________________
Konečně jsme dokončili kamenný přístřešek. Je velmi prostorný a má dva velké vchody, dostatečně od sebe vzdálené, což
by mělo znemožnit Jachtě buzeraci Princezny, bránit Princezně ve vstupu do přístřešku. Člověk míní, Jachta mění...i naše
velkolepé plány, často. A tak jsme s napětím pozorovali, jak to bude fungovat v praxi. Funguje to perfektně. Jachta je totiž
velmi chytrá, velmi líná a nerada se zbytečně pohybuje. A Babu je velmi inteligentní a hýbe se ráda :-). Zvykly si okamžitě,
líbí se jim tam, na rozdíl od stáje mají obě perfektní výhled, babky zvědavé.
Podlahu v přístřešku jsme nijak neřešili a nechali ji hliněnou. Na ležení mají stáj s dobře nastlanými boxy, můžou si vybrat.
Předpokládali jsme, že se jim v přístřešku na hlínu nebude chtít cvrkat, ale převezly nás. Vypouštějí tam ty své niagarské
vodopády naprosto přirozeně, nepřeslechnutelně, velmi často stereo.
A dál letem světem.Jachta si roztrhla masku proti mouchám. Za trest jí ji panička slátala, maska je opět funkční, leč již ne
krásná (samozřejmě maska). Jachta předvedla, kterak si kůň sundá masku během 20 sekund. Opře čelo o kamennou zeď
(drsnou fasádu, kmen stromu), přitištěným čelem pohybuje sofistikovaně nahoru a dolů, tak sejme masku z uší a pak už
lehce setřepe na zem. Do třetice Jachta - a její dušnost, letošní prapodivné léto snáší hůř. Jsou dobré dny a dny, kdy se jí
dýchá opravdu špatně.Těch dobrých dní je podstatně víc a ty špatné souvisí ani ne tak se samotným horkem, ale s horkem
ve spojení se suchem a větrem. Apetit má pořád dobrý, je kulatá, lesklá, grošatá. Zhubnout ne a ne, a že by to potřebovala.
Babu teď baští místo ExtraFlexuHA sirup Hyalgel Plus.V HyalgeluPlus je podstatně vyšší denní dávka kyseliny hylauronové
a chondroitinu než je v ExtraFlexu. Jestli u kostnatění kopytních chrupavek, artrozy pomůže...? No, je to naše zbožné přání.
Ale jeden každodenní pozitivní efekt Hyalgel má a je nepřehlédnutelný. Babče děsně chutná :-). Zase nám trošku opadla ze
svalu a kostnatí, neběhá jí to už tak dobře jako dřív. Ale pořád ještě vypadá hodně dobře. Myslím.
My postupně navážíme do stodoly celoroční zásobu sena a slámy a likvidujeme jetel švédský, zvrhlý. Máme ho fakt všude.
Místní farmáři ho dosívali na okolní pastviny a vítr svál semeno k nám. Naše dvě louky a zahrada, před lety pracně zbavené
jetele, obdělané a oseté speciální pastevní směsí pro koně (bez jetele) jsou teď jetelem narvané. Vypadá to, jako bychom
pěstovali monokulturu jetele švédského na semeno. Je to na mašli. Když bdíme, sečeme. Často sečeme i když spíme.
Třeba je dvouletý...
8.4.2009 Dum spiro spero
______________________
Jachtu jsme koupili s vážným poškozením plic a s vědomím, že COPD je nevratné poškození. Ale beruna si tu fest užívala,
spokojeně rošťačila a prosperovala takovým stylem, že jsme na vážnost její nemoci nějak pozapomněli.
Jachtička má za sebou pár špatných dní :-(. S oteplením se jí zhoršilo dýchání, v noci z pátku na sobotu se zhoršilo hodně.
Jachta dýchala s velkými obtížemi. Hned ráno jsem volala našeho pana veterináře, Jachta dostala dvě injekce - kortikoidy a
antibiotika, nafasovali jsme Norodine, Ventipulmin a Eres (bromhexin). Pomáháme jí jak můžeme, režim dušného koně má
od prvního dne u nás - volný pohyb, otevřenou stáj, seno v síti, máčené.A teď musíme pomáhat i léky.To Norodine dobíráme
dnes, podle pokynů doktora od zítřka začínáme dávat Ventipulmin a po něm najedeme na Eres. Po kortikoidu se Jachtičce
hned ulevilo a i teď dýchá slušně, v terénu si už s chutí sama zacválala. Tak doufám, že holka ušatá zabojuje a zase bude
dobře. Dlouho dobře.
Dneska večer byla moc spokojená a naladěná, načapala jsem ji, jak se miliskovala s Isskem. On měl čumák vražený v její
nozdře, ona ouška vlídně na příjem a něžně si funěli z nosu do nosu :-).
29.3.2009 Narozeniny aneb Jak se Babu chtěla podělit o dortík
___________________________________________________
Dnes se kobylky dočkaly slíbených narozeninových koňských srandadortíků. Hyperaktivní
Issík do akce vnesl trošku vzrušení, a tak jsme mu museli připomenout, že ne každý kus
žvance, který uvidí, je jeho. A že má být baštění žvanců u nás příjemný zážitek, tak se u něj
navzájem neprudíme. Zásadně.
Tety si pochutnaly a s úklidem „stolu“ už šťastný Issík horlivě pomáhal. Velký zálusk měl
na kus chleba, ale Babu nedala. A opravdu nás moooc dojala, když s tím kusem chleba
v zubech přišla k nám - donesla ho, přišla se podělit, nabídnout... Kdybyste viděli ten její
kukuč. V té chvíli jsem byla nejbohatší člověk na světě. Ale chápu, že ne každý to pochopí.
Počasí nám letos nepřálo. Zima, pršelo a foukalo, všude bahno, zkrátka bylo tak hnusně,
že by člověk ani psa ven nevyhnal. Tak jsme nevyhnali psa ani koně ani sebe a na terén
jsme se vybodli. Kobylky dostaly deky a spokojeně se pásly, cemry v teple. A my jsme si
záda zahřáli u kamen a mokrý Issko nám k tomu náramně voněl :-).
|
