DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
 

...  jak se žije koním  ...

Jachta

 
Legenda o Jachtě :-)

                                                Jachta  *8.3.1989
                                         _____________________ 
                                              český teplokrevník
                                                 
     
Jachta se narodila v Uničově a její chovatel jí dal jméno,  které  svádí ke kouzelným slovním hříčkám. Zkrátka na jaře 2005,
když jsme Jachtu koupili,  se z nás stali jachtaři :-). Mimochodem,  jedna Jachtina dcera se jmenuje Jola.  Jachtu nám doporučila
paní,  u  které  nakupujeme  potřeby  pro koně - hodnou kobylku, která pro svou zhoršující se dušnost přestávala zvládat práci pod
sedlem a čekal ji odchod ze stáje. Zjistili jsme, že má i nádorek pod hrdlem u průdušnice, veterinární lékař z kliniky v Brně operaci nedoporučil.  
Jachťule u nás zvládá své zdravotní problémy velmi dobře, podle toho vypadá a taky se chová :-). Je to malá kobylka, ale velký šéf, koumák,  srandista,  charakter i palice dubová.  Možná si všimnete Servátora a Amona v rodokmenu, od každého má kousek, je to 
prostě charakterní svéráz.
Seznámení obou kobylek proběhlo bez velkých emocí, vlídně. Náš předpoklad, že Jachta bude společnicí pro Princess, byl  mylný.
Po čtrnácti dnech "neutrality"se Jachta rozhodla, že je  Napoleon a její společnicí bude Princess. Začala jí nekompromisně šéfovat. Princesska  ji zasvětila  do režimu volného pohybu - stáj, pastvina, zahrada. A pak už jsme jen koukali. Jachta se nám před očima
měnila ve vzrušeného araba.Nadšeně, s rozzářeným zrakem začala  předvádět, co umí. Dávala si záležet na tom, aby měla diváky. 
 
 
A ukazovala - koukejte,  teď  to podlezu...  dívejte se, tak takhle se otvírá závora,
  to se stiskne kláda mezi hlavu a krk,  vysune se do boku...bum bác.. a je z toho
  kavaletka, tu už přeleze každý blb. Akorát ta veleslušňácká šimla, co si hraje na
  dámu, ne a ne a ne... no, děvče, ty mě vyloženě potřebuješ. A tohle určitě znáte,
  naprostá klasika,  takhle se bourá ohrada a když to jde těma prsama blbě, dobrý
  je si nacouvat zadnicí, opřít se, 
práásk a je to. Viděli jste dobře? Všichni? Ráda
  ukážu i několikrát...Jdeš opravovat ? Jdu s tebou...
  Jachta se předváděla, hrála si, užívala si volnosti,  zvykala si na ni. My si zvykali
  na  myšlenku,  že  budeme  hyzdit nové dřevěné ohrady elektrickým ohradníkem,
  sestavovali  jsme  objednávku do Kamíru. Jachta si p
ostupně vysloužila přezdívky
  Buldozerek,  Tankistka, Čvachta,  Borisek - malý seržantek ....Ohradník vzala na
  vědomí sportovně a hlavně pragmaticky, žádné zbytečné rozptylování, tím pádem
  víc času na žrádlo.  Ale smysl pro humor ji neopustil, ke hrám se svým pánem je
 
je vždy připravena.  Ví, že má pro její rošťárny hluboké pochopení  (svůj k svému)
  a jeho vlídné brblání zbožňuje.
  Stejně jako  Princess má Jachta moc ráda naše courací procházky,  na ruce i ve
  volnosti i pod sedlem. Soudím tak z toho, že si každý den v obvyklou dobu svého
  člověka přijdou vyzvednout. Jsou přesvědčeny, že lidi jsou zvířata zvyku.
  Obě dvě mají rády svoji stáj, protože je pro ně příjemným bezpečím a ne vězením.
Jachta to neví,  ale má ráda houbařskou sezonu. Protože to je ta doba,  kdy si  na ni pán udělá víc času a bere ji s sebou na houby.
Má ráda Míšu, svoji víkendovou, občasnou jezdkyni. Má ji ráda na zemi i na hřbetě. A taky má ráda mimina v kočárcích.
Umí dělat kouzelné arabské ksichtíky. Občas se nám ráda předvádí ve volnosti, sice neumí tak rychle běhat jako Babulka, ale zato
nás ohromuje nádhernými drezurními chody. Za chválu je ochotná i k přídavkům :-).
A nikoho z nás nenechává na pochybách, že si užívá a že je ráda na světě :-). 


   

                                                                                                                                                           Foto z 12/2007